Expedice za biodiverzitou Kéraly

Pobřežní ekosystémy Kéraly

V lokalitách Kolavi, Thikkodi, Kappad a Calicut Beach budeme sledovat tropickou pobřežní vegetaci a přechod mezi souší a mořem. Typickými prvky jsou Ipomoea pes-caprae, Spinifex littoreus, Pandanus, Calophyllum a pobřežní porosty s kokosovými palmami spolu s estuární a mělkovodní faunou.

Flóra: pobřežní povijnice (Ipomoea pes-caprae), typická pionýrská rostlina zpevňující tropické písečné pláže; pandán vonný (Pandanus odorifer), charakteristická dřevina pobřežního pásma. Fauna: kareta zelenavá (Lepidochelys olivacea), která sezónně hnízdí na některých částech pobřeží Kéraly; delfín indočínský (Sousa chinensis), nápadný mořský savec pobřežních vod.

Mangrovy a estuár Kadalundi

Komunitní rezervace Kadalundi spojuje přílivové kanály, mangrovovou vegetaci a bohaté ptactvo. Bahenní lezci, krabi, krevety a estuární ryby obývají přílivovou zónu, zatímco volavky, ledňáčci, bahňáci, kulíci a rybáci využívají bahnité mělčiny a vodní cesty.

Flóra: kořenovník hrotitý (Rhizophora apiculata), typický mangrovník estuárů Kéraly; kolíkovník lékařský (Avicennia officinalis), další charakteristický strom přílivových mokřadů. Fauna: lezci (Periophthalmus spp.), obojživelné ryby přizpůsobené pohybu po obnaženém bahně; vydra hladkosrstá (Lutrogale perspicillata), výrazný polovodní savec klidných estuárů.

Myristicový mokřadní les

Ve Vallikattukavu navštívíme jeden z nejneobvyklejších biotopů Západního Ghátu: podmáčený stálezelený les s převahou stromů z čeledi muškátovníkovitých. Chůdovité, deskovité a kolenovité kořeny jsou adaptací na nasycené půdy; vlhkou lesní půdu obývají specializovaní obojživelníci a červoři.

Flóra: myristicový strom (Gymnacranthera farquhariana), který vytváří nápadné kolenovité kořeny nad podmáčenou půdou; Syzygium travancoricum, kriticky ohrožený endemický stálezelený strom. Fauna: tančící žáby (Micrixalus spp.), proslulé pohyby prstů u lesních potoků; červoři (Ichthyophis spp.), beznozí obojživelníci žijící ve vlhké organické půdě.

Stálezelené lesy Thusharagiri a Wayanadu

Tyto lesy středních poloh mají vícepatrový zápoj s rody Cullenia, Mesua, Palaquium a divokými muškátovníky, spolu s liánami, kapradinami, netýkavkami a bohatou flórou epifytických orchidejí. Budeme sledovat patrovitost zápoje, epifyty, přechody na lesních okrajích a změny vegetace podle srážek a nadmořské výšky.

Flóra: kullenie (Cullenia exarillata), významný strom hlavního zápoje a zdroj potravy pro endemické savce; divoký muškátovník (Myristica dactyloides), typický stínomilný strom vlhkého lesa. Fauna: makak lví (Macaca silenus), jeden z nejznámějších pralesních primátů Západního Ghátu; ratufa obrovská (Ratufa indica), velká, nápadně zbarvená stromová veverka.

Národní park Silent Valley

Významná deštná krajina chránící tropické vlhké stálezelené lesy v pohoří Nilgiri a důležitou endemickou faunu Západního Ghátu. Lesní specialisté, jako jsou makakové lví, hulmani nilgirští, štítoocasí hadi a četné druhy žab, jsou úzce vázáni na tato prastará horská stanoviště.

Flóra vysokohorských šolových lesů: rododendron nilgirský (Rhododendron arboreum subsp. nilagiricum), reliktní vysokohorská rostlina; epifytická orchidej Coelogyne mossiae, druh chladných a vlhkých šolových lesů. Fauna: štítoocasí hadi (Uropeltis spp.), specializovaní podzemní hadi vlhkého šolového humusu; endemické žáby (Raorchestes spp.), mimořádně rozmanitá skupina Západního Ghátu.

Chinnar, suchý les ve srážkovém stínu

Přírodní rezervace Chinnar leží ve srážkovém stínu Západního Ghátu a zahrnuje suchý opadavý les, trnité křoviny a porosty podél vodních toků. K typickým rostlinám patří santalovníky, Hardwickia, Anogeissus a Boswellia.

Flóra: santalovník bílý (Santalum album), který přirozeně roste v oblasti Chinnar–Marayoor; kadidlovník pilovitý (Boswellia serrata), přizpůsobený strmým a suchým svahům. Fauna: ratufa cejlonská (Ratufa macroura), vlajkový druh rezervace Chinnar; želva hvězdnatá (Geochelone elegans), ikonický plaz suchých oblastí s nápadnou kresbou krunýře.

Munnar, Kolukkumalai a Eravikulam

Čajové plantáže vytvářejí nápadnou kulturní krajinu vysokého Západního Ghátu. Národní park Eravikulam chrání vysokohorskou mozaiku šolových lesů a horských luk a je proslulý endemickým tahrem nilgirským.

Flóra: neelakurinji (Strobilanthes kunthiana), známý keř Západního Ghátu, který hromadně kvete ve dvanáctiletém cyklu; divoké netýkavky (Impatiens spp.), pestré vysokohorské byliny s řadou endemických druhů. Kolem čajových zahrad: grevillea statná (Grevillea robusta), rychle rostoucí strom vysazovaný jako zdroj stínu, a Macaranga peltata, pionýrský strom sekundární vegetace. Fauna: tahr nilgirský (Nilgiritragus hylocrius), ikonický horský kopytník Eravikulamu; linduška nilgirská (Anthus nilghiriensis), endemit otevřených vysokohorských travnatých porostů; vousák malabarský (Psilopogon rubricapillus) a irena tyrkysová (Irena puella) na lesních okrajích a v sekundárních porostech.

Vagamon, horská krajina

Otevřené louky, lesní ostrůvky a sekundární vegetace umožňují srovnání se systémem šolových lesů a travnatých porostů v okolí Munnaru.

Ostrovní mokřady Kadamakkudi

Estuární ostrovní krajina u Kóčinu s otevřenou vodou, vodní vegetací a bohatým ptactvem znovu propojuje trasu s nížinnými mokřady Kéraly.

Flóra: Dolichandrone spathacea, strom vázaný na estuární mangrovy; paznehtník cesmínolistý (Acanthus ilicifolius), trnitý druh přílivových mokřadů. Fauna: anhinga rezavá (Anhinga melanogaster), dlouhokrký vodní pták otevřených mokřadů; ostnák bažantí (Hydrophasianus chirurgus), nápadný pták přizpůsobený chůzi po plovoucí vegetaci.